Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Svátek

Svátek má Berta

Mobilní verze

mobilní verze

Navigace

Obsah

Plavení dříví

Největším bohatstvím obce vždy byly a dodnes jsou lesy (téměř všechny spravuje v soušasnosti státní podnik Lesy České republiky). Část těžby se zpracovávala na šindel (střešní krytina), část se tesala na stavební účely, v milířích se pálilo dřevěné uhlí (odsud místní název "Uhliska"), dělaly se loukotě na kola, vyráběly kolovrátky apod.

Základní otázkou byla vždy doprava dříví na místo jeho zpracování (pila). Před 200 lety nebyly vybudovány pevné cesty pro povozy. Dříví se proto z lesů nesváželo, ale plavilo. Aby se zvýšil tok vody, byly vybudovány malé přehrady, tzv. "klausy", jedna na Juhyni na Košovech u hl. cesty II/437 Troják- Tesák, druhá nad Rosošným na Rosošence u PR Čerňava a pramenu Fons-Theodori.

plavení dřeva plavení dřeva

 

Klauza na Rosošence se zachovala dodnes v dobrém stavu. Plavení dříví se konalo od 17. století až do začátku 20. století. Současná stavba Klauzy na Rosošném potoce pochází z roku 1846,  byla postavena za účelem zdržování vody. Vypouštění vody v jarních měsících v období tání spodní výpustí pak bylo dřevo splavováno na pilu do blízkých Rajnochovic. Splávka trvala 10-14 dní a zaměstnávala lidi z celého okolí (až kolem 700 osob.). Tuto funkci vykonávala Klauza zřejmě až do dvacátých let dvacátého století (uvádí se r. 1914). Poté zůstala Klauza navyužitá a postupně začala chátrat. První oprava klauzy proběhla v roce 1998, kdy byl vybudován kašnový přeliv a zároveň bezpečnostní boční přeliv a také soustava přehrážek. V r. 2008 pak bylo z důvodu poškození a prosakování zdí přikročeno k opravě zdiva.

Klauza na Rosošence Klauza na Rosošence

 

O pozůstatcích Klauzy na Juhyni již není takové povědomí jako o Klauzi na Rosošence. Přitom zbytky jeji hráze jsou vyhlášeny jako nemovitá kulturní památka. Na opravu hráze však nejsou prostředky a hráz tak dále chátrá a zarůstá zelení (proto jsou samotné zbytky klauzy poměrně těžce identifikovatelné v území).